Témata z Chatu 30.1. 2022
Lyricus – Rozprava 5 - Komunikační zóna
Úryvek
Učitel: Když příliš úzce určíš, které chování a aktivity jsou duchovní, začneš odsuzovat nejen sama sebe, ale také všechny ostatní. Bezděčně zmenšíš svou Komunikační zónu.
Žák: Co je to Komunikační zóna?
Učitel: Komunikační zóna je aspektem tvého vědomí, který je v interakci a komunikaci s druhy, se kterými sdílíš společnou biologii. Je fyzicky obsažena ve tvé DNA, kde pracuje jako komunikační uzel v rozsáhlé síti, která je propojena s Prvotním Zdrojem.
Žák: Co je to za rozsáhlou síť?
Učitel: DNA je jak sítí v těle jedince, tak komunikačním uzlem v kolektivním „těle“ druhů či genetické mysli lidstva. Lidský druh je s touto sítí propojen a je to umožněno díky DNA.
Žák: Takže mi říkáte, že to co se ve mně odehrává, je přenášeno ke všem dalším lidem?
Učitel: Komunikační zóna je jako počítač připojený k síti počítačů. Neuvědomuješ si síť do té doby, dokud nezačneš komunikovat se svým počítačem. Abys získal přístup k síti a sdílel informace, musíš pracovat se svým počítačem. Podobně je tomu s Komunikační zónou. Vyžaduje, abys na ni zaměřil svou pozornost a získal tak přístup k celé síti, která spojuje veškeré druhy.
Žák: Říkáte, že můžu komunikovat s každým, kdo je člověkem?
Učitel: Komunikační zóna je původcem jazyka – všech jazyků. Jazyk je zakódován do tohoto aspektu DNA, odkud probublává na povrch lidského vyjadřování. To znamená, že lidská DNA produkuje jazyk lidského druhu a přijímá jazyky jiných druhů. Jsou to dveře otevírající se oběma směry.
Žák: Říkáte, že můžu komunikovat verbálně s dalšími druhy – na úrovni DNA?
Učitel: Ano.
Quantusum – kap. 45. Nebeské těleso
Úryvek
To, co jsem uviděl pak, bylo to nejúžasnější, co jsem kdy viděl. Světlo toho tělesa osvětlovalo celé jezero a já jsem mohl vidět celé jezero pod hladinou, voda byla průhledná téměř jako vzduch. Těleso začalo velmi pomalu rotovat, a když se tak dělo, vysílalo glyfy zlatého světla, které během asi deseti sekund docestovaly až ke břehu. Sledoval jsem, jak některé z těchto glyfů přišly až do blízkosti mé pozice pod vodou - zdály se být živé, měnily své tvary, když plynuly vodou.
Potřeboval jsem se znovu nadechnout, abych se mohl dál dívat a než jsem začal stoupat vzhůru za vzduchem, tak jsem se ujistil, že v cestě nejsou žádné glyfy, které by se mě dotkly. Vynořil jsem hlavu nad vodu, rychle se rozhlédl kolem, zhluboka se nadechl a vrátil se pod povrch.
Těleso rotovalo rychleji a rychleji a jak se zrychlovalo, počet glyfů, které uvolňovalo, exponenciálně rostl. Přicházely ke mně ve větším počtu a má snaha se jim vyhnout se stávala marnou. Jeden z nich prosvištěl jen pár palců kolem mě a já jsem cítil i slyšel jemný elektrický náboj, který uvolňoval.
Pak jsem si povšiml, že mě jeden zasáhl na levé noze do kotníku a cítil jsem náraz energie, jak běží nahoru po mé páteři až do hlavy. Když se to stalo, uslyšel jsem zvuk podobný pomalému vzdechu nebo nevyslovenému vyjádření.
Těleso dál zrychlovalo a glyfy kolem mě se zvětšovaly. Několik z nich se dotklo mého těla. Chtěl jsem vylézt z jezera a dostat se do bezpečí břehu, ale nebyl jsem schopen se hýbat. Cítil jsem další zásahy a pokaždé, když se to stalo, zažil jsem elektrický náboj a uslyšel zvuk podobný slovu, které chce být vyřčeno.
Když se mě dotklo víc jak tucet těch glyfů, začal jsem slyšet zvuky, které jsem chápal jako slova.
“Svrchovaná… Jednota… vytváří… expanzi… aktivované… rozhraní… zdrojové… inteligence…“
Slyšel jsem ta slova, jak mi znějí v hlavě, jak přicházejí z nitra a každé slovo doznívalo jako obrovský gong, který byl rozezněn mocnou palicí. Když se ty glyfy dotkly mého těla, bylo to jako by přenesly zvuk slova do mé hlavy a naplnily jím mozek a nervový systém. Slyšel jsem ta slova jako samostatné noty; jejich významu jsem ale nerozuměl.
 |
| Navigátor celistvosti |
 |
| Cymatic Didgeridoo |
