Živení života
Život, v této definici, je svrchovanou realitou jednotlivce. Je subjektivní a vnímavý na lidský nástroj. Život je celek zkušeností, proudící za pole vnímání jednotlivce v dimenzi přítomnosti. Tam život nikdy nekončí a nikdy se nepíše jeho poslední kapitola. Je věčný, ale ne v abstraktním smyslu nikdy nekončícího bytí, ale spíše ve skutečném smyslu, že život se rozpíná, za účelem vyjádření Zdrojové Inteligence na všech polích vibrací uvnitř Vesmíru Jednoty.
Živení života je princip, že jednotlivec je srovnán s přirozenou expanzí inteligence vrozené uvnitř všeho života.
Toto jsou srovnání, která zdokonalují výši životní energie, která proudí jednotlivci se zcela jasným záměrem mírné podpory. Je to ten skutek rozpoznání nejvyššího motivu ve všech formách energie a podpory toku této energie směrem k jejímu konečnému vyjádření. Taková činnost je pak provedena bez soudu, analýzy, nebo připoutání k výsledku. Je to jednoduše živení energie, která proudí ze všech projevů a podporuje svoje vyjádření života.
Je to opuštění názoru, že živná podpora se povoluje pouze tehdy, když je energie srovnána s vlastní vůlí. Avšak, když jednotlivec může nahlížet na život jako na integrovanou energii, proudící ve výrazu rozpínající se inteligence, teprve tehdy je život ctěn, jako rozšíření Prvotního Zdroje. V tomto kontextu, není žádná energie, která by měla nesprávné určení, nebo byla nehodná podpory a živení. I když se zdá, že toto je důkazem přítomnosti nesprávné energie na Teře-Zemi, i tato energie, která obsahuje tzv. „zlý úmysl“ plyne směrem ke hledání vyššího vyjádření.
Všechny formy energie mohou být živeny a podporovány k jejich nejvyššímu vyjádření a toto je základní činností tohoto principu. Vyžaduje to schopnost postřehnout příčinný motiv a konečné vyjádření životní energie, jak prochází svrchovanou realitou jednotlivce. Energie je prvek života, který je tak jemně vetkán do formy, že jsou jedno; bezmála takovým samým způsobem, jako jsou nerozlučně spojeny čas a prostor. Energie je motiv. Je to inteligentní rub schopnosti rozumu myslet. Zatímco je to síla, která může být náchylná k lidskému použití, které popírá svoje nejvyšší vyjádření, energie je vždy napojena na život s pohnutkou rozpínat a vyvíjet se.
Životní energie je vždy ve stavu "dění se“. Ve svém přirozeném stavu není nikdy statická nebo zpětně působící. Lidský nástroj je velmi způsobilý k živení této přirozené expanze energie, ke tvarování nových kanálů vyjádření a zkušeností. Ve skutečnosti, je to základním účelem lidského nástroje, rozpínat během fyzické existence životní energii, která obklopuje jeho svrchovanou realitu a přetvořit ji do nových úrovní vyjádření, které budou přesněji odrážet perspektivu Svrchované Jednoty.
Je mnoho specifických činností, které mohou být použity k živení života. Každá bytost je, v jiném smyslu, programována ve svých Zdrojových kódech tak, aby přeměňovala energii množstvím různých způsobů. Prací skrze lidský nástroj, bytost může vybírat a skladovat energie uvnitř lidského nástroje a přesměrovávat jejich účel nebo použití. Proměna energie se může přihodit buď na osobní, nebo univerzální úrovni vyjádření. To znamená, že ve svrchované realitě jednotlivce může být energie přeměňována podle představ osobního prospěchu, anebo srovnána s představou univerzálního blaha a dobré vůle. Jedna z nejlepších metod přeměny energie je přes systém víry jednotlivce. Všechny víry mají energetické systémy, které fungují jako porodní sály pro projevy víry. Uvnitř těchto energetických systémů jsou proudy, které nasměřovávají životní zkušenosti. Lidský nástroj je si buď vědomý, nebo nevědomý těchto proudů a umožňuje jim nést ho do sféry zkušeností, které dokazují pravost jeho systému víry.
Kultivací víry, která rozpíná a přetváří energii, je lidský nástroj schopen zapojit energetické systémy, které živí bytí ve všech jeho nesčetných formách. Když se víry jasně vymezí, jako upřednostňované stavy bytí, energetický systém se zapojí do přítomnosti - ne do nějakého budoucího času. Nyní. Energetický systém se stává neoddělitelným od svého lidského nástroje a vetkán do jeho ducha jako světelné vlákno. Průzračnost víry je podstatná pro zapojení systému energie víry, a umožňuje živení života převládat nad všemi činnostmi.
Tedy, živení života je rozhodující pro osobní a univerzální skutečnosti uvnitř Vesmíru Celku, který obsahuje všechna pole vibrací, jenž jsou propojeny jako nit nekonečně se rozpínající stavby. Tedy, jestliže je jednotlivec vědomý si své tvořivé moci přeměňovat energii a zdokonalovat ji s jasným záměrem mírné podpory, stává se vysílačem Zdrojové reality syntézy modelu existence. Skrze neustálou aplikaci těchto životních principů Zdrojová Inteligence se stále více stává identitou bytosti a bytost se stává identitou lidského nástroje. Takto se přetváří identita a bezprostředně za tímto přetvořením Svrchovaná Celistvost sjednotí lidský nástroj s bytostí a bytost se Zdrojovou Inteligencí. Je to ono sjednocení a změny identity, které mají jasný smysl ve vyjádření životních principů Svrchované Jednoty. Jestliže tam je nějaký jiný záměr nebo cíl, tyto principy zůstanou nepochopeny a jejich katalytická moc nevyužitá.
Z úhlu pohledu Svrchované Jednoty je celý život čistou láskou ve svém vrcholném vyjádření a všechen život je počat a existuje navždy v této jediné představě. Toto se stává základní vírou, ze které povstávají všechny ostatní a po jejich rozšíření se tato základní víra vynoří s jasným záměrem podpory tohoto úhlu pohledu. Vzít na vědomí, že z výživy, pozorování a uznání Vesmíru celku jako kolébky, ze které vzešel, vyvíjí se všechen život. Tyto životní principy jsou pouze symboly představované slovy, aby sloužily lidskému nástroji jako mocný návod k rozfoukání řeřavých uhlíků světla, které vytrvale žhnou uvnitř. Není žádná zvláštní technika nebo rituály, které by byly požadovány k vyvolání moci těchto principů. Jsou to jednoduše perspektivy. V pravém smyslu, jsou to záměry které přitahují zkušenosti, jenž rozpínají vědomí. Neposkytují rychlou nápravu, či rychlá řešení. Jsou zesilovači osobní vůle a záměru toho, kdo jak žije. Jejich tvořivá moc je obsažena výlučně v záměru jejich používání.
Skrz tyto životní principy Svrchované Jednoty se jednotlivec může stát Pánem svého Neomezeného Já. Hranice jsou dány, závoje jsou strženy a světlo je zmírněno jednoduše proto, že vnější, hierarchické orgány vytváří strach z neznámého a mystických praktik svrchovaného bytí. V těchto principech života, jestliže jsou používány se správným záměrem, jsou nástroje pro urychlení vynoření Svrchované jednoty, nástroje pro procítění její perspektivy, její jasnozřivosti, a její umocněné schopnosti vytvářet nové reality a tvarovat je tak, aby byly dobrodružným poučením, které osvobozuje a rozpíná vědomí. Toto je základním účelem těchto principů a snad nejlepší důvod k jejich zkoumání.
